Lednové "gumobraní" na Ebru #5 - meziplyn
-
18.02.2022, David Havlíček
-
Dnes se mi vstávat nechce. Vůbec jsem se dobře nevyspal. Jednak mě ze několikrát probudily rány z vedlejšího pokoje, kde kluci mocně ze sna zasekávali a především jsem celou noc řídil loď, sledoval naši pozici a sledoval ryby na sonaru. Jojo, tak moc se nám vryl lov pod kůži. Chytáme už i ve spánku. Neumím si moc představit, jak tohle bude pokračovat. Hlavně nebýt náměsíčný a neprobudit se v lodi. Venku je opět ostrý mráz a hustá mlha. Jsme maličko "rozežraní" a tak zkoušíme najít nové místo. Nedaleko kempu je krásná pětimetrová "placka" pokrytá stromy a na jejím konci je hrana. Strávíme tu dvě hodinky a nachytáme pár ryb. Funguje to tu podobně, jako včera nad mostem. Ryby reagují, ale v mlze se jim ještě nechce kousat. Zkoušíme tedy mlžný čas využít k přejezdu na "náš" flek. Ani tady to zatím také moc nebere. Bude nutné počkat na sluníčko. To se po obědě mlhou prokouše a hned je to lepší. Rozhodně ne ale v takovém tempu, jako včera. Získáváme pocit, že ryby tu berou skvěle každý druhý den. To znamená, že pokud je jeden den skvělý, další žádná sláva. Dnes není nouze o záběry z propadu, ale nedobírají nebo padají. Sem tam se nějaký candoš vytáhne. Špatné to tedy rozhodně není, ale po včerejší krasojízdě je to takové nemastné/neslané. Já se držím u Kickera Fluo/Green, Ondrovi dnes začal záběry nosit Kicker XL v barvě white G. Po mnoha neproměněných záběrech z odhozu se vracím k vertikálu. Ondra chvíli dál háže a pak se "sejdeme" u echolotu a společně dráždíme ryby. Ty se velmi často připlují podívat a zase zmizí. Výjezd je občas tak prudký, že očekáváme záběr. Vesměs to ale končí otočkou a mizením ke dnu. Je to nesmírně napínavé a zábavné. Je tu další start. Oba s Ondrou svíráme v napětí pruty, nástrahu máme stejně hluboko. Nikdo tedy netuší, ke komu se ryba blíží. Prásk! Ondra dostává do prutu ránu a zasekává. A já také. Ovšem do prázdna. Byl jsem už tak napnut, že jsem se dílem nechal "napálit" a dílem lekl tak, že aniž jsem měl kontakt s rybou, zasekl jsem. A tak máme další parádní zážitek a novou vtipnou historku, kterak David do prázdna seká :-))) Alespoň bude čemu se na dalších výpravách smát... Je tu podvečer a do lodi se podívalo zatím jen cca 12 ryb. Shodujeme se, že změna je život a opouštíme na "prime time" tuto oblast s tím, že zkusíme flek nedaleko kempu. Tady se mi moc nedaří, ale kluci mají každou chvíli záběr a vytáhnou i nějaké ryby. Daní za to je velmi časté trhání. Oblast působí jako zatopený jablečný sad a trefit hod, kde nástrahu rybář bezpečně protáhne, je více dílem náhody než umu. Den končíme se skóre necelých 20 kousků. Během večeře si uvědomujeme, že velká část dosud ulovených ryb je 60+, poměrně dost ryb je 65+ a absolutní minimum je okolo 50 cm či méně. Velký se sice zatím nekonal, ale velikostní průměr není špatný a naděje žije. Jednoho rovných 80 cm jsme dnes fotili Němcovi, takže tu jsou. Uvidíme zítra. Při usínání už zase řídím loď a sleduji echa na sonaru. To bude noc!
