Candáti na Ebru 2023 #4
-
13.03.2023, David Havlíček
-
Klaplo to. Vstali jsme a jsme na lodi ještě za tmy. To bude ono! Aktivita je za tmy překvapivě slabší, než bych čekal. První záběry přichází až za rozbřesku. Poměrně rychle chytí kluci celkem šest kousků, já jednoho. Jsem až třetí v pořadí, a tak toho na mě holt tolik nezbyde :-D Chytáme vertikál s kickery a sledujeme na obrazovce naše tři tečky (nástrahy) a ryby (candáty), jak se za nimi zvedají. Teď se jedna zastavila u mě. Obkrouží nástrahu, mohutní a pak reálně vidíme, jak klapne hubou a já cítím v prutu mohutný kopanec. Ještě, než stihnu zaseknout, proběhne mi hlavou: sumec! A velký!!! Po záseku se to potvrdí. Na echolotu navíc vidím dokonale jeho siluetu. A pak to přichází. Sumčí déjà vu. V první fázi si rybu „otestuju“. Hned je mi jasné, že je to opět hodně 2+. Vůbec totiž nejde přizvednout. V druhé fázi se musíme proplést mezi stromy na hloubku. Zabral totiž v téměř stejném místě, jako ten Ondrův včerejší. Jen s tím rozdílem, že to bylo proti tomuhle pouhé „mimino“. Manévr mezi stromy se kupodivu daří. Nyní si sumec v klidu jede po dně, občas se o metr přizvedne, a zase se vrátí. Nyní je času až až. Po poněkud rozporuplných pocitech u giganta z loňska, mu ale víc nakládám. Měl bych tam mít silnější fluoš a chci zdolávání trochu urychlit, abych nevytáhl totálně vyčerpanou rybu. Na druhou stranu jsem opatrný, protože bych ho alespoň rád viděl. Zatím to jde dobře, i když!? Sumec po deseti minutách ožije, jak kdyby někdo zničeho nic přiložil pod kotel. Poměrně svižně se rozjede proti proudu. Snažím se ho korigovat a otočit loď proti proudu, abychom ho následovali a byli nad ním. Vše drží, naděje neumírá… Bzzzzz a najednou šňůra povolí. Smutně jí stočím a zjišťuji, že praskl fluorocarbon ve spoji se šňůrou. Přemýšlím, zda mám být smutný, nebo veselý. Na jednu stranu mohu být spokojen, že netrápím velkou rybou dlouhým soubojem s neúměrně slabým vybavením, na druhou stranu je tu ego a chuť lovce svou kořist zdolat. Mimochodem, tyto pocity mám do dnes. Nedá se nic dělat. Čas vrátit nejde a je to tak, jak to je. Jediné, co mě 100 % hřeje u srdce je pocit, že záběr i souboj je natočen jak na echolotu, tak na další dvě kamery a divák si to jednou fakt užije ???? Dlužno dodat, že návazec byl staršího data, a i když byl silnější, chyba byla na mé straně. Zbytek dne je mimořádně slabý. Plonkový čas využíváme k natáčení podvodních záběrů candátů, jak jen sledují nástrahy, sumců ležících ve stromech apod. Pokud se nepletu, daří se nám i natočit útok candáta na nástrahu. Podvečer je klid až do čtvrt na devět, kdy už je černočerná tma. Slabá aktivita je náhle přerušena dvěma rychlými candáty Ondry, následným prvním dablem (dva candáti současně) Ondry a Honzy. Pak Honza přidává krasavce „ouvr“ (přes 70), několik céček Ondra a i já se dočkám. Vše bere převážně na Kickery v barvě Signal Yellow. Ta doposud funguje až neuvěřitelně dobře a Ondra o ní začíná mluvit jako o „nočním běsu“. Tak uvidíme, kolik jich rozběsní zítra!
David a Ondra z www.nastrahy.cz
